ROUŠKOVANÁ 27.6.2020
Covid už nás pustil konečně ven, ale na tréninky jsme stejně měli smůlu. Vždy pršelo. Závody v nedohlednu, tak si pro nás dospěláci připravili „ Dobrodružnou cestu po rouškách“. Rozdělili nás na čtyři skupiny a každé daly jednu roušku. Na nich byl napsán směr cesty, jako např. splav. Na povel jsme se rozeběhli na daná stanoviště.
Tam na nás již čekal dospělák , a aby nám dal další roušku, museli jsme mu splnit jeho přání.
U JZD jsme jezdili na koloběžkách slalom, v jedlé zahradě museli nejrychleji zbaštit jablko, u čarodějnic vyběhnout vražedný kopec, u bílého mostu přebrodit řeku, v parčíku válet sudy z kopce, na sáňkovacím kopci vytáhnout sáňky na provaze nahoru, na hřbitově naplnit kýbl vodou ze studně, u oslů rozštípat polínko, cestou ke splavu splnit 4 silákovy úkoly, u splavu nanosit vodu z řeky do kýble, ale do schodů, u lípy naházet všechny míčky do kruhu , u zastávky nejrychleji slízat nanuk a u modrého mostu vypít co nejrychleji „petku „poděbradky.
Běhali jsme po celých Lozicích, plnily „zlatým rybkám“ jejich přání a potkávali se s ostatními skupinkami. Všichni jsme se zase seběhli u kapličky se 17 rouškama v rukách. Po závěrečném proběhnutí přírodní sprchou jsme zapálili oheň, a všechny je spálili, abychom Covidu jasně dali najevo, že u nás skončil.
Na závěr jsme si brali , co hrdlo ráčí z obložených mís a talířů a medaile z fidorek také nesměly chybět.
Po čtyřech měsících lenošení to byla docela makačka, ale konečně jsme byli pohromadě a nic nám nebránilo si to pořádně užít.
